FC Boe United - 4.4.2010
Vítězství 3:2
No dobře - máme tu první příspěvek do nepravidelného okénka...
Dnes to ovšem bude spíše výkladní skříň proOFFICU a vzadu dole, ano tam kam se nikdo nekouká, bude maličký, titěrňoučký, skoro neviditelný ustrašený hráč Boe, tak i proto mu věnujme trochu pozornosti...!
Tentokrát to nebudu rozebírat po jednotlivcích, ale pochválím náš tým jako celek. Hráli jsme přesně to, co jsme si řekli, a co jsme potřebovali. Od prvního hvizdu jsem nabyl hned pocit, že tenhle zápas vyhrajeme. Prostě takový ten pocit, jako když sedíte v naložené mašině, co má uhlí až na Sibiř a do cesty se vám na kolejich na přejezdu šprajcne naleštěnej zrovna z myčky vyjedoucí... no ale teď už se mašina blíží k přejezdu a koukám z blízka... Wartburg. Jemine, to byl náraz... Vauuuuu... Mašina ani nezpomalila, takřka si ani nevšimla, že tam cosi stálo, zato Warťas vypadá jak po demolici... Jeho kousíčky se povalují v okolních příkopech...
Jejda podívejme a tady leží Podšívka a tiše pláče: "Jau to bolí, co se stalo? Smetlo mě nějaký tornádo?" Ptá se zmateně sám sebe..
Najednou na konci tunelu ale vidí červeno-bílé slavící dresy a v klidu se radující partu kamarádů, ani nějak moc nekřičí, ani nějak moc neskáčou, ani nebouchají šampusy... Pomyslí si : Oni to čekali , věděli, že vyhrajou!!! Ach jo, jsou o tolik lepší a vyzrálejší, jednou bych se jim chtěl podobat a třeba i mít okolo sebe také takový tým.
Těch emocí se v něm ale po tom nárazu mele moc a omdlívá a v myšlenkách nás opouští zpátky do tunelu... A padá k nohám vykuleného Karfy, který ten náraz sledoval z bezprostřední blízkosti. Místo očí má 2 matice z Warťasu a nevěří vlastním matkám... Při tom nárazu přišel navíc i o sluch, řeč, hmat a čich... Ale neboj Davide, v léčebně pro dlouhodobě nemocné pro tebe mají připravenou postel z Linetu a snad jednou bude zase líp!!!
Mezitím se má situace takto: Ležícímu Peřinkovi se na zemi u Karfových nohou zdají sny o fotbale a ošklivě sebou škube, Karfa stojí nad ním a už načíná druhou hodinku tupého civění před sebe... Peřinka ze spánku vykřikuje:" Do pr..., čů..., to sem to zase po...., sorry kluci, pojďte hrát...zkusíme to...pojďte nalezem na ně, bojí se nás... Tudž...mlask...kop...tumáš..bác...bum...hovn. ... a je po všem"
No necháme kluky svému osudu, snad se z toho za pár let dostanou... Z té dardy!!!
Díky kluci, byl to zážitek tohle vítězství. Jasná kontrolovaná výhra. Je radost s váma hrát. Je radost mít takový tým. Je radost být součástí takové party!!! Oléééé.